Recyklace baterií šetří životní prostředí a může pomoci i lidem s hendikepem

22. 8. 2021

Recyklace baterií šetří životní prostředí a může pomoci i lidem s hendikepem

Recyklace baterií šetří životní prostředí a může pomoci i lidem s hendikepem

Doma střádáme staré baterie, abychom je odnesli na sběrné místo, ale při odchodu z domu zapomeneme. Možná, že kdybychom věděli, co se s bateriemi následně děje, donutilo by nás to na ně více myslet a brát je s sebou.

V současné době je podle firmy ECOBAT recyklováno asi 45 % baterií, které se v Česku dostanou do oběhu. Horším zjištěním je, že 2 100 tun končí neznámo kde. 

Nejdřív roztřídit, potom recyklovat

Jak se baterie dostanou ze sběrných míst k recyklaci, nastává třídění. Rozdělují se podle velikosti a chemického složení a odvážejí k dalšímu zpracování, ať už u nás nebo v zahraničí, nejčastěji putují do Německa, Polska či skandinávských zemí. 

Recyklace je ale zatím pouze částečná. Z použité baterie už se další baterie zkrátka nevyrobí. Co se ale dále využít dá, jsou materiály, ze kterých jsou baterie vyrobené. Jednou z možností je recyklace pomocí elektrických obloukových pecí. Ty se používají pro baterie s nízkým obsahem rtuti. Z těchto baterií je dále využita železo-manganová slitina pro ocelářský průmysl. Zinek se zas znovu získává ve formě oxidu a dále se zpracovává.

Další využívanou metodou je drcení. Oddělí se tak kovy, papír i plast a vznikne takzvaná černá hmota, která obsahuje uhlík, mangan a oxidy zinku. Hmota se poté používá pro další zpracování loužením.

Prostřednictvím recyklace jsme schopni ze 100 kilogramů baterií získat 65 kilogramů surovin, které se vrátí do oběhu a budou opět sloužit. Šetří se tak zdroje primárních surovin a tím i příroda před zbytečnou těžbou.

Není baterie jako baterie

Tyto způsoby recyklace se ale nevztahují na lithiové baterie jejichž recyklace je podstatně náročnější. Z Česka se musí lithiové baterie odvézt za hranice, jelikož zde pro ně zatím není žádná recyklační linka. Hlavním problémem při recyklování těchto baterií je možnost požáru při oddělení jednotlivých materiálů, z kterých se baterie skládá. Možná i proto o tuto recyklaci zatím není takový zájem, jaký by si zasloužila. Určitě se ale i tak vyplatí odkládat je do červených kontejnerů nebo na jiná sběrná místa.

Tudy cesta nevede

Už víme, proč je důležité baterie třídit a recyklovat. Když se tak ale nestane, baterie se dostane buď na skládku nebo do spalovny – ani jedna možnost není uspokojivá. V případě skládky se baterie může rozkládat 200 až 500 let, a to horší je, že se při jejich rozkladu do půdy uvolňují těžké kovy, které ohrožují životní prostředí. A co se stane, když baterie doputuje do spalovny? Vzhledem ke strategickým cílům ZEVO Malešice ohledně budoucího stavebního využívání škváry budou vyhozené baterie rušivým elementem. Baterie tak bude nutné ze škváry vyseparovat a předat odborným společnostem k druhotnému využití. Ačkoliv popisujeme stav budoucí, i tak jednoznačně doporučujeme již nyní baterie řádně recyklovat a nevyhazovat do směsného komunálního odpadu, jelikož tím pomáháme chránit životní prostředí.

Jen červená to může být!

Na území hlavního města Prahy se nachází přes 300 červených kontejnerů, které slouží k odběru drobného elektra včetně baterií. Podrobnou mapu naleznete na webu www.cervenekontejnery.cz. Při využití červeného kontejneru se navíc zapojujete do projektu Koruna za kilo. Každý, kdo vhodí starý telefon, fén nebo třeba toustovač do jednoho z téměř 3 800 červených kontejnerů po celém Česku, pomůže najít práci hendikepovaným. Za každý kilogram starého elektra totiž obdrží Národní rada osob se zdravotním postižením jednu korunu.

To znamená, že když vyhodíte baterie a staré elektrospotřebiče do příslušného kontejneru, nepomáháte tím pouze danou věc recyklovat, ale ještě navíc můžete pomoci lidem s hendikepem. A kdybyste příště vezli něco do sběrného dvora, tak s sebou nezapomeňte vzít i použité baterie. Zpětný odběr totiž můžete využít na těchto místech: