Kam s léky?

16. 1. 2021

Lidé mají doma nepoužitelné léky za 505 milionů korun

Průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv ukázal, že množství nevyužitých léčiv roste, v domácnostech je zbytečně hromadíme.

Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv rok od roku stoupá. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách léčiva za 3,3 miliardy korun, což je čtyřnásobně víc než před deseti lety. Vyplývá to ze zpávy SÚKL.

Léky v domácnostech: nikdo již neví, k čemu jsou dobré

Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta expirovaná nebo otevřená dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis.

Léky odevzdat jedině do lékárny

Jediným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je vrácení do lékárny, kam pro ně přijíždějí specializované firmy. Ty léky ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují.

Množství likvidovaných léčiv neustále roste. Objem lékového odpadu z lékáren má stoupající tendenci. Zatímco v roce 2008 bylo takto zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun.

Přestože roste počet těch, kteří o možnosti odevzdat nevyužité léky v lékárně vědí, asi čtvrtina domácností vyhazuje léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje do WC, případně odevzdává ve sběrných dvorech. Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit.

Doma máme průměrně 11 různých léků, nejčastěji Paralen a Ibalgin

Z výsledků (SUKL) vyplývá, že doma máme průměrně jedenáct různých léků, nejčastěji ty na bolest s paracetamolem a ibuprofenem.

Léky v domácnostech ČR

• Doma máme průměrně 11 různých léků.
• Nejčastějším místem uložení léků je krabice (41 %), dále následuje zásuvka (32 %) a poté skříňka určená pouze pro léky (18 %). 17 % respondentů má léky v lednici.
• Paralen je nejčastějším lékem, který se nachází v domácích lékárničkách, má ho doma více než polovina respondentů (56 %). Více než třetina domácností má doma nějaký z přípravků řady Ibalgin. Třetím lékem v pořadí je Endiaron (15 %).
• Většina léčiv v domácnostech jsou načatá balení (85 %).
• Z auditu domácích lékárniček vyplynulo, že z celkového počtu zaznamenaných léků bylo celkem 13 % prošlých.
• Alespoň čas od času kontroluje stav a dobu použitelnosti léčiv 60 % domácností. 7 % respondentů přiznalo, že léky doma nikdy nekontrolují.

Podmínky skladování lékú mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku.

Kdy je lék na vyhození

Nepoužitelným se lék stává po uplynutí doby spotřeby. Ta je vyznačena na obalu léku a na samotném blistru zpravidla ve formátu Použitelné do: měsíc/rok.

U léku, který expiroval, nelze zaručit kvalitu, bezpečnost ani účinnost. Ideální je dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku, na jaře a na podzim, před sezónou, kdy hrozí alergie či nachlazení a je dobré zjistit, jaké léky doma máte, jaké je potřeba dokoupit. Díky tomu se vyhnete zbytečným nákupům a hromadění léků.

U léků na předpis by dle odborníků mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.